Spropitné v EET 2.0 — dříve šedá zóna, dnes jasně definovaný nástroj s konkrétními pravidly. Daňový balíček přináší zásadní změnu: spropitné vyplacené zaměstnancům je osvobozeno od daně z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení i pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Ale jen do výše 7 % měsíčních tržeb podniku, jen u podniků s obsluhou a jen u zaměstnanců (nikoliv OSVČ). Pro účetní a mzdové specialisty to znamená novou administrativu a potřebu přesné evidence na úrovni jednotlivých zaměstnanců.

Tento článek je určen primárně účetním expertům. Rozebereme právní rámec, identifikujeme úskalí, na která se v praxi naráží, a navrhneme optimální postup evidence včetně doporučení vhodného pokladního systému.

Právní rámec: co přesně novela přináší

V rámci daňového balíčku schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 10. 9. 2026 (účinnost od 1. 1. 2027, spolu se startem EET 2.0) bylo spropitné vyňato ze standardního daňového a pojistného režimu, pokud splní tři kumulativní podmínky:

1. Poskytovatel je podnik s obsluhou. Typicky restaurace, kavárna, bar, hotelová restaurace, bistro. E-shop, samoobslužná prodejna, myčka aut nebo bezobslužný výdejní box tuto podmínku zpravidla nesplňují.
2. Příjemcem je zaměstnanec. Nikoliv OSVČ, nikoliv společník s.r.o., nikoliv podnikatel sám. Spropitné vyplacené osobě bez pracovněprávního vztahu je příjmem z podnikání.
3. Celkové spropitné v kalendářním měsíci nepřesáhne 7 % z celkových měsíčních tržeb podniku (včetně DPH). Nad tento limit se spropitné zdaňuje standardně v rámci výplaty.

Při splnění všech tří podmínek platí:

• Spropitné nepodléhá dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (15% sazba).
• Nevstupuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (28 % zaměstnavatel + 11 % zaměstnanec).
• Nevstupuje do vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění (13,5 % zaměstnavatel + 4,5 % zaměstnanec).
• Nevstupuje do EET evidence (není to tržba podniku).
• Nevstupuje do DPH přiznání.

Kdo má na osvobození nárok a kdo ne

Rozlišení je zásadní a v praxi se často chybuje.

Zaměstnanci v pracovním poměru — mají nárok

Číšník, servírka, barman, barista, hotelový personál, provozní restaurace — všichni mají nárok na osvobození spropitného do limitu 7 %. Podmínkou je, že:

• Mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti (DPP/DPČ pouze u dohod mimo režim § 6 odst. 2 písm. g) ZDP pro studenty).
• Spropitné je vypláceno v rámci výplaty nebo jako součást mzdy v daném měsíci.
• Podnik vede řádnou mzdovou agendu.

OSVČ, společníci, podnikatel sám — nemají nárok

Pokud je příjemcem spropitného osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), jde o příjem z podnikání. Musí se zdanit v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění, pokud jsou splněny rozhodné příjmy. Stejně tak společníci s.r.o., kteří si spropitné přivlastní, musejí spropitné zdanit jako příjem ze závislé činnosti (pokud mají pracovní smlouvu) nebo z podnikání.

Praktický dopad: provozovatel, který nemá zaměstnance, nemůže spropitné využít jakožto osvobozený příjem. Pokud provozuje restauraci sám jako OSVČ, bez zaměstnanců, všechno spropitné, které zákazníci nechají, je příjmem z podnikání a podléhá standardnímu zdanění.

Hybridní provozy — zaměstnanci + majitel OSVČ

V praxi se často setkáváme s případy, kdy má restaurace 5 zaměstnanců a zároveň majitele (OSVČ nebo společníka). Spropitné se musí evidovat na úrovni jednotlivých zaměstnanců. Část, která připadá na zaměstnance, může být osvobozena (do limitu). Část, která by případně připadla majiteli, je automaticky příjmem z podnikání.

Administrativa: co musí účetní zajistit

Novela s sebou nese zvýšenou administrativní zátěž. Účetní a mzdoví specialisté musejí zajistit:

1. Evidence spropitného po zaměstnancích

Nestačí jen úhrn spropitného za den nebo za měsíc. Účetní potřebuje rozpad spropitného na jednotlivé zaměstnance, a to:

• denně (kvůli kontrole vůči denním tržbám),
• v absolutní částce,
• s vazbou na konkrétního zaměstnance (osobní číslo, ID).

2. Měsíční výpočet limitu 7 %

Klíčová podmínka. Účetní musí na konci každého kalendářního měsíce ověřit, zda celkové vyplacené spropitné nepřesáhlo 7 % z měsíčních tržeb:

Limit 7 % = (měsíční tržby včetně DPH) × 0,07

Pokud je limit překročen, musí se přebytečná část spropitného zdanit standardně v rámci výplaty daného měsíce. To znamená, že vstoupí do vyměřovacího základu zaměstnance, podléhá dani z příjmu a pojistnému.

3. Účetní zachycování

Spropitné je z pohledu účetnictví nákladem zaměstnavatele (snižuje základ daně z příjmů právnických osob), nikoliv výnosem. Účtuje se:

• MD 521 (Mzdové náklady) / D 333 (Zaměstnanci) — pokud je vypláceno v rámci výplaty.
• Nevstupuje do tržeb (neprochází EET).
• Nevstupuje do DPH přiznání (není to úplata za zdanitelné plnění).

4. Podklady pro účetní

Pokladna musí poskytnout účetní měsíční výkaz spropitného po zaměstnancích. Ideálně ve strojově zpracovatelném formátu — CSV, XML, nebo přímé napojení na účetní software. Ruční výkaz na papíře zvyšuje riziko chyby a komplikuje kontrolu ze strany finančního úřadu.

Rizika špatné evidence

Pokud účetní neobdrží přesné podklady, hrozí podniku i účetnímu několik rizik:

• Nedopatření zdanění celého spropitného. Účetní „pro jistotu“ zdaní spropitné jako běžný příjem ze závislé činnosti. Zaměstnanec přijde o čistou část výplaty. V případě kontroly je to naopak problém — proč jste zdanili příjem, který byl osvobozený?
• Nedopatření nezdanění přebytku nad 7 %. Účetní nepočítá limit a celé spropitné osvobodí. Při kontrole finanční úřad dopočte daň, penále a úrok z prodlení.
• Nesprávné účtování jako výnos. Spropitné se omylem zaúčtuje do tržeb, vstoupí do EET a do DPH. Zásadní chyba ohrožující celý systém EET 2.0.
• Chybějící vazba na zaměstnance. Spropitné se eviduje paušálně za provoz, ale chybí rozpad na jednotlivce. Při kontrole nelze doložit, komu bylo vyplaceno.

KASA FIK: evidence spropitného pro účetní

KASA FIK jako komplexní pokladní systém pro gastronomii a pohostinství obsahuje nativní modul pro evidenci spropitného, který pokrývá přesně tyto potřeby:

1. Automatická evidence v reálném čase

Pokladna KASA FIK umožňuje zadat spropitné přímo v rámci platebního flow:

• Cashback spropitné. Při platbě kartou pokladní navrhne spropitné (např. 10 % nebo pevná částka), zákazník potvrdí a částka se automaticky rozúčtuje jako spropitné příslušnému zaměstnanci.
• Rozdělení na obsluhující personál. U platby na stůl lze určit konkrétního číšníka, který obsluhoval. Spropitné se automaticky přičte jeho měsíčnímu výkazu.
• Manuální zadání hotovostního spropitného. U plateb v hotovosti, kde zákazník nechá spropitné v peněžence, může pokladní ručně zadat výši spropitného a přiřadit zaměstnance.

2. Měsíční výkaz spropitného pro účetní

BackOffice KASA FIK generuje měsíční výkaz spropitného po zaměstnancích ve formátech:

• CSV export — připravený pro import do jakéhokoliv účetního software (Pohoda, Money, ABRA Flexi, Premier ERP, Helios).
• XML export — strojově zpracovatelný formát pro automatizované zpracování.
• Přímé napojení — KASA FIK podporuje REST API integrace s účetními systémy.
• Tiskový výkaz — pro účetní, které preferují papírovou formu.

3. Automatická kontrola limitu 7 %

Systém průběžně sleduje poměr spropitného k tržbám. Jakmile se přiblíží hranici 7 %, upozorní provozovatele i účetní. Na konci měsíce automaticky vygeneruje rozpis:

• Kolik spropitného bylo celkem vyplaceno.
• Kolik činí 7 % z měsíčních tržeb.
• Zda bylo v limitu, nebo o kolik bylo překročeno.
• Rozpad po jednotlivých zaměstnancích.

Doporučený postup pro účetní a mzdové specialisty

Pokud vaši klienti provozují gastronomii, doporučujeme:

1. Ověřte pokladní systém klienta. Ujistěte se, že dokáže evidovat spropitné po zaměstnancích, generuje měsíční výkaz a je připravený na EET 2.0. Pokud ne, je teď správný čas to řešit.
2. Nastavte workflow. Domluvte se s provozovatelem na pravidlech — kdo zadává spropitné, jak často, jakým způsobem se přiřazuje zaměstnancům.
3. Připravte účetní postupy. Upravte účetní software pro práci s měsíčním výkazem spropitného. Nastavte interní kontroly pro ověření limitu 7 %.
4. Proškolte personál klienta. Pokladní a manažeři restaurace musí rozumět pravidlům. Nejčastější chyba je v evidenci — nikoliv ve výpočtu.
5. Myslete na EET OFF. Pokud klient využívá režim OFF (malé podnikání v I. pásmu paušální daně), nemusí EET 2.0 řešit, ale spropitné se vztahuje i na něj.

Často kladené otázky