Účtenka byla nejviditelnější částí EET 1.0. Zákazník ji dostal do ruky, visel na ní fiskální identifikační kód a podnikatel musel hlídat devět povinných údajů. V EET 2.0 se tenhle svět mění: povinnost vystavit účtenku ze zákona zmizela úplně. Níže je přesné srovnání toho, co musela účtenka obsahovat dřív, co se posílá dnes, proč FIK nahradil POK — a v čem se tiše pletou i zkušení podnikatelé, protože účtenka není totéž co daňový doklad.
Účtenka přestala být zákonnou povinností
Zákon č. 180/2026 Sb. definuje obsah evidenční povinnosti v § 16 jedinou větou: poplatník eviduje tržbu „zasláním údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou autentizovanou certifikátem pro evidenci tržeb“. O dokladu pro zákazníka tam není ani slovo. Ostatně — v celém zákoně o EET 2.0 slovo „účtenka“ nenajdete ani jednou. Ověřeno v plném znění, které publikovala Finanční správa.
Finanční správa to říká i na svém portálu: potvrzovací kód „není třeba uvádět na účtence ani jiném dokladu, pokud by byl vystaven“. Oficiální příručka k EET 2.0 je ještě konkrétnější — systém „nezavádí povinnost vystavit ani tisknout účtenku“. Podrobnosti k celému procesu najdete na eet.gov.cz v části Evidence tržeb v praxi.
Praktický důsledek: jestli tisknete, nebo netisknete, je od 1. ledna 2027 vaše rozhodnutí. Nikoli daňová povinnost.
Co musela účtenka obsahovat v EET 1.0
Pro srovnání je dobré mít před očima, jak přísná byla stará úprava. Zákon č. 112/2016 Sb. ukládal v § 18 odst. 1 písm. b) povinnost „vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne“ — tedy zákazníkovi, vždy a nejpozději při uskutečnění tržby. A § 20 vyjmenoval, co na ní musí být:
fiskální identifikační kód (FIK), daňové identifikační číslo, označení provozovny, označení pokladního zařízení, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby, celková částka v české měně, bezpečnostní kód poplatníka (BKP) a údaj, zda je tržba evidována v běžném, nebo zjednodušeném režimu.
Devět povinných polí. Kdo je nedodal, porušoval zákon — a kontrola to poznala na první pohled, protože účtenka ležela na pultě. Právě proto si dodnes mnoho podnikatelů myslí, že totéž bude platit i v EET 2.0.
EET 2.0: šest údajů o tržbě, sedmý je technický
Nový zákon posílá do systému výrazně méně. Podle § 17 odst. 1 jde o evidenční identifikační číslo poplatníka, označení evidenční jednotky, označení pokladního zařízení, pořadové číslo evidované tržby, datum a čas uskutečnění tržby, celkovou částku v české měně a identifikaci datové zprávy. Sedmá položka je ryze technická — identifikuje zprávu, ne tržbu.
Evidenčním identifikačním číslem je podle § 18 daňové identifikační číslo. Kdo DIČ nemá, dostane od správce daně vlastní identifikátor nebo se použije kombinace „CZ“ a rodného čísla. Pořadové číslo je nově pořadovým číslem tržby, ne účtenky — to je detail, který vývojářům pokladních systémů dělá nejvíc problémů při migraci.
Co se naopak neposílá vůbec: údaje o zákazníkovi, informace o nakoupeném zboží nebo službě, rozpis položek a způsob platby. Jestli zákazník zaplatil kartou, hotově nebo stravenkou, systém EET 2.0 nezajímá. To je zásadní rozdíl proti představě, že stát „vidí do pokladny“. Nevidí obsah nákupu, vidí součet.
FIK končí, potvrzovací kód POK zůstává jen uvnitř zařízení
Fiskální identifikační kód byl v EET 1.0 jakýmsi rodným listem tržby — unikátní řetězec, který zákazník mohl zkontrolovat. V novém systému ho nenajdete. Nahradil ho potvrzovací kód (POK), který ale plní jinou roli: podle § 19 potvrzuje, že společný technický systém správce daně datovou zprávu přijal. Cesta je toková: pokladna odešle zprávu, systém odpoví potvrzovacím kódem, tržba je zaevidovaná.
Zákon v § 19 odst. 2 zároveň ukládá nastavit mezní dobu odezvy na pokladním zařízení na nejméně 2 sekundy. Pokud ji zařízení překročí, datovou zprávu je nutné odeslat bezodkladně po pominutí příčiny, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby (§ 20). To je důležitá provozní pojistka pro výpadky internetu — a zároveň věta, kterou by měl znát každý, kdo obsluhuje pokladnu.
Technickou novinkou je autentizace datové zprávy pokladním certifikátem, který si podnikatel zdarma vygeneruje v DIS+. Nahrazuje staré bezpečnostní a podpisové kódy. Postup registrace je popsaný v článku DIS+ registrace krok za krokem.
Co z EET 1.0 zmizelo nadobro
Kromě povinné účtenky skončily i bezpečnostní kód poplatníka (BKP) a podpisový kód poplatníka (PKP). Oba byly v EET 1.0 jak na účtence, tak v datové zprávě. Nový zákon je nezná — práci s integritou dat převzal certifikát.
Zmizely také oba režimy evidence: zjednodušený režim s papírovými bloky účtenek i zvláštní režim pro specifické situace. EET 2.0 stojí na jediném online režimu pro všechny. Projektanti, kteří v roce 2017 navrhovali papírové bloky do provozoven, tak mají o starost méně — a o jeden důvod víc zkontrolovat, že jim v pokladním systému nezůstala nastavená mrtvá větev.
Účtenka není daňový doklad. Tahle povinnost zůstává
Nejčastější záměna, kterou u EET 2.0 slyším: „když nemusím tisknout účtenku, nemusím vydávat žádný doklad“. To je omyl. Zákon o evidenci tržeb a zákon o DPH jsou dva různé předpisy a první zrušení druhého neovlivní.
Podle § 28 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. je plátce DPH povinen vystavit daňový doklad při dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani — tedy v B2B vztahu. U prodeje koncovému spotřebiteli povinnost vystavit daňový doklad ze zákona o DPH nevyplývá. Za správnost údajů a včasné vystavení vždy odpovídá ten, kdo plnění uskutečňuje (§ 26 odst. 4).
Druhá rovina je účetní. Záznam o tržbě potřebujete pro deník tržeb, uzávěrku a prokázání příjmů — ať už jde o papírovou pokladnu, PDF, nebo export z pokladního systému. Evidence tržeb vám tenhle záznam nikdy nenahradila a EET 2.0 na tom nic nemění.
Praxe: tisknout, nebo netisknout?
Z právního hlediska je to jedno. Z obchodního hlediska ne. Restaurace a kamenný obchod s účtenkou pracují jako se součástí servisu — zákazník ji očekává u stolu i u kasy. Prodejna, kde pokladna nic nevydá, působí podezřele, i když je všechno v pořádku.
Praktický kompromis, který u našich zákazníků funguje: tisknout standardně, ale bez balastu. Žádný FIK, žádný POK, žádné kódy, kterým zákazník nerozumí. Na doklad patří název podniku, datum, položky, celková částka a způsob platby — nic z toho zákon nevyžaduje, ale zákazník to chce vidět. Kdo potřebuje ušetřit papír, přepne tisk na vyžádání a nechá doklad poslat e-mailem nebo QR kódem.
Pro gastro provozy je užitečné vědět, že spropitné má v novém systému vlastní pravidla a jeho evidence s účtenkou úzce souvisí — rozebrali jsme to v článku Spropitné: evidence a sedmiprocentní limit.
Co udělat do 1. ledna 2027
Zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2027, sankční ustanovení už v říjnu 2026. Checklist, který stačí projít jednou:
1. Ověřte pokladní systém. Ptejte se dodavatele konkrétně: posílá datovou zprávu ve struktuře podle § 17, podepisuje ji pokladním certifikátem a umí nastavit mezní dobu odezvy? Tisk účtenky musí být volitelný, ne vynucený.
2. Zaregistrujte evidenční jednotky. Provozovny, e-shopy, vozidla i sebe jako poplatníka. Změnu je nutné oznámit do 15 dnů.
3. Vygenerujte certifikát v DIS+. Zdarma, přes portál MOJE daně, ideálně s předstihem před prvním provozem.
4. Proškolte obsluhu. Nové je hlavně to, co dělat při výpadku spojení — do 48 hodin, bez paniky a bez přepisování tržeb.
5. Nezapomeňte na slevu. Podle § 35be zákona o daních z příjmů lze uplatnit slevu na evidenci tržeb až 5 000 Kč, a to i podnikatelům, kteří evidovali už v EET 1.0. Uplatňuje se v prvním zdaňovacím období, ve kterém tržbu zaevidujete.
Kompletní přechod z původního systému, včetně toho, co udělat se starou pokladnou, je v článku EET 2.0 pro stávající podnikatele: Přechod z EET 1.0. Sankcím a průběhu kontrol se věnuje EET 2.0 kontroly a pokuty. Úplné znění zákona najdete na zakonyprolidi.cz, sněmovní tisk na psp.cz.
Často kladené otázky (FAQ)
Musím po 1. lednu 2027 tisknout účtenky?
Ne. Zákon č. 180/2026 Sb. povinnost vystavit nebo tisknout účtenku neobsahuje — slovo „účtenka“ se v něm nevyskytuje ani jednou. Finanční správa to potvrzuje i ve své příručce k EET 2.0: systém „nezavádí povinnost vystavit ani tisknout účtenku“. Tisk je od 1. ledna 2027 čistě vaše volba.
Musím na doklad uvádět potvrzovací kód (POK)?
Nemusíte. Potvrzovací kód slouží pouze k tomu, aby pokladní zařízení vědělo, že tržba byla do systému přijata. Podle eet.gov.cz jej není třeba uvádět na účtence ani na jiném dokladu, pokud by byl vystaven. Fiskální identifikační kód (FIK) z EET 1.0 v novém systému vůbec neexistuje.
Jaké údaje o mé tržbě EET 2.0 vůbec zjistí?
Šest údajů podle § 17 zákona: evidenční identifikační číslo poplatníka, označení evidenční jednotky, označení pokladního zařízení, pořadové číslo tržby, datum a čas uskutečnění tržby a celkovou částku v české měně. Sedmým, technickým údajem je identifikace datové zprávy. Údaje o zákazníkovi, o nakoupeném zboží, rozpis položek ani způsob platby se nezasílají.
Zůstává povinnost vydat doklad kvůli DPH a účetnictví?
Povinnost podle zákona o evidenci tržeb zmizela, ale jiné předpisy zůstávají. Plátce DPH musí vystavit daňový doklad při dodání osobě povinné k dani podle § 28 zákona o DPH — typicky v B2B prodeji nebo při reverse charge. Pro běžný prodej koncovému spotřebiteli povinnost vystavit daňový doklad není. Záznam o tržbě pro účetnictví a uzávěrku ale potřebujete dál.
Jaká je sankce za chybějící účtenku?
Žádná — pokuta za nevystavení účtenky v EET 2.0 neexistuje, protože neexistuje ani povinnost. Sankce se vážou výhradně na zaslání datové zprávy: § 24 stanoví pokutu do 500 000 Kč za porušení povinnosti zaslat údaje o evidované tržbě, § 23 stejnou částku za maření evidence. V úvodní fázi po 1. lednu 2027 Finanční správa avizuje podporu a metodické poradenství, ne sankce.
